Devadesátiletý Michail Gorbačov žije ve skromném domě na okraji Moskvy, kde čeká na přijetí do panteonu nejvýznamnějších osobností 20. století. Alespoň v Rusku, kde je pořád vnímán jako kontroverzní postava. Soud nad Gorbačovem vynesou dějiny, zde však starý muž předkládá svou vlastní konečnou výpověď, v níž s melancholií i humorem bilancuje svůj život a kariéru.
Film Vitalije Manského je aktuálním, intimním portrétem muže, který svými rozhodnutími změnil svět. Během krátkého období, kdy byl Michail Gorbačov u moci (1985–1991), došlo k rozpadu velké sovětské říše. Gorbačov byl architektem Glasnosti a Perestrojky - politických kroků, které daly obyvatelům země, přezdívané americkým prezidentem Reaganem „Říše zla“, šanci žít svobodně. Michail Gorbačov zbořil Berlínskou zeď. Za Gorbačovovy vlády ale také vybuchl reaktor v jaderné elektrárně v Černobylu. Během jeho vlády zemřelo mnoho občanů pobaltských republik usilujících o nezávislost, sovětská armáda potlačila nespokojenost v Tbilisi i pokojné demonstrace v Baku. Za Gorbačovovy éry se zhroutil Sovětský svaz, což mu neodpustilo mnoho jeho krajanů. S tímto břemenem minulosti dožívá osamělý muž (nar. 1931) svá poslední léta v domku na moskevském předměstí, kam jako jednoho z mála hostů vpustil režiséra Vitalije Manského.
Režie
Vitalij Manskij (* 1963, Lvov, Ukrajina)
Vystudoval Všesvazový státní institut kinematografie (VGIK); je autorem více než třiceti filmů, z nichž první natočil v r. 1989.
Filmy Vitalije Manského byly uvedeny na více než pěti stech mezinárodních filmových festivalech, m. j. v Cannes, Locarnu, San Sebastianu, Rotterdamu, Karlových Varech, Berlíně, Amsterodamu, Moskvě, Oberhausenu, San Francisku, Nyonu, Mnichově, Torontu, Montrealu, Turíně, Krakově, Rio de Janeiru, Yamagatě, Lisabonu a na mnoha dalších. Obdržel více než 100 ocenění na festivalech včetně dvou cen za nejlepší dokumentární film na MFF v Karlových Varech, Stříbrné holubice z DOK Leipzig, ceny za nejlepší režii a zvláštní ceny poroty na MFF v Tallinnu a Grand Prix na festivalech ve Varšavě, Jihlavě, Stockholmu, Trieste, Huesce, Budapešti a řadě dalších. Jeho film SVĚDKOVÉ PUTINOVI (2018) byl nominován na cenu Evropské filmové akademie v kategorii nejlepší dokumentární film. Filmy Vitalije Manského uvedly přední televizní stanice téměř všech evropských zemí a vysílány byly i v Japonsku, Austrálii, Číně, Kanadě, Jižní Koreji a dalších zemích.
Vitalij Manskij je členem americké Akademie filmového umění a věd (Oscar), ruské filmové akademie „NIKA“, Ukrajinské filmové akademie a ruské televizní akademie „TEFI“. Je rovněž spoluzakladatelem a šéfproducentem národní filmové ceny „Snítka vavřínu“ udělované od r. 2000 v oblasti nehrané filmové a televizní tvorby. Dále je zakladatelem a prezidentem festivalu autorského dokumentárního filmu „Artdokfest“, který se koná v lotyšské Rize a také v Moskvě.
Od r. 2014 žije Vitalij Manskij v Lotyšsku.
Výběrová filmografie Vitalije Manského:
2020 Gorbačov. Ráj
2018 Svědkové Putinovi
2016 Příbuzní
2015 V paprscích slunce
2014 Kniha
2013 Roura
2011 Vlast nebo smrt
2009 Počátek / Nikolina Gora. Doslov
2008 Panenství / Od východu do západu slunce: 14. Dalajláma
2006 Žár něžných. Divoká, divoká pláž
2005 Gagarinovi pionýři
2003 Anatomie t.A.T.u.
2002 Broadway. Černé moře
2001 Rudí carové: Prezidenti Ruska – Gorbačov. Po impériu
2001 Rudí carové: Prezidenti Ruska –Jelcin. Jiný život
2001 Rudí carové: Prezidenti Ruska – Putin. Přechodný rok
1999 Soukromé archivy. Monolog
1995 Pohoda
1993 Vystříhané záběry ze stále stejné války
1991 Leninovo tělo
1990-1995 Etudy o lásce
Ocenění
IDFA, Nizozemí, 2020, Cena za nejlepší režii
MFDF Jihlava - zvláštní uznání za nejlepší film o politice v sekci Svědectví
Ke stažení
PRESS
Fotografie v tiskové kvalitě, tiskové zprávy a promo materiály najdete na:
Capsa
Login: Artcam2020
Heslo: dobrefilmy